Podmínky pro 1. turnaj žen v letošním roce nebyly zcela příznivé. Komplikace způsobily především nedoléčené úrazy či jiná fyzická omezení některých hráček, které ovšem brzy zase naskočí na hřiště v plné kondici. Na jejich posilu se už teď moc těšíme!
Přes veškerou snahu doplnit tým do počtu 6-ti hráček jsme nakonec vyjely ve velmi nízkém počtu čtyř – Verča N., Helča Š., Barča T. a Marťa F. Nedaly jsme se odradit a byly odhodlané s náhodně vypůjčenými hráčkami odehrát všechny čtyři zápasy a pokusit se do tabulky získat body.
Jak se ukázalo, nižší počet hráček na hřišti vytváří psychologický tlak na výkon všech v poli. Ať už jsme si to připouštěly nebo ne, tak: je nás méně, musíme makat, každá oběhat větší kus hřiště a pomáhat si ještě více. Pro každý zápas jsme si vypůjčily jednu až dvě hráčky.
První zápas jsme nastoupily proti týmu Třemošnice s posilou jedné kutnohorské juniorky. V prvním setu jsme uhrály 22 bodů a ve druhém 23. To nebylo na rozjezd špatné, rozhodně né ostudný výkon.
Do druhého zápasu s týmem Čáslav už jsme byly rozehrané a přidaly se k nám dvě volné hráčky z Chvaletic. Intenzivní smečařskou palbou a dobrým pohybem v poli jsme vyhrály 2:0.
V pořadí třetí zápas, po klasické “párkové” pauze, kdy se dalo čekat spíše méně pohybu s těžkými žaludky, jsme nastoupily proti týmu Chvaletice. Tentokrát nás doplnila Martina z týmu Vlašim-Zruč a v 5 hráčkách jsme i v tomto zápase ukořistily výhru 2:0.
S jídlem roste chuť a co bychom v daný den nejméně čekaly byl absolutně zvrácený výsledek zápasu s týmem, který jsme v plné sestavě doposud neporazily.
Pro zápas s týmem Vlašim-Zruč jsme si půjčily Lucku z týmu Církvice. Opět jsme tedy nastoupily v 5-ti a šly do závěrečného zápasu.
První set, ovšem ne bez boje, získaly soupeřky. Mega hřebík těsně za trojku pak zasmečovala Verča za stavu 25:24 ve druhém setu a touhle závěrečnou bombou vybojovala cestu k tiebreaku. Takový řev, euforie, radost a endorfíny tu dlouho nebyly.
Jasné bylo, že i v tiebreaku se budeme rvát jako koně o výhru.
A víte, jak to dopadlo?
Každý vybojovaný, vyběhaný balón přinesl obrovskou radost a povzbuzení do dalšího míče. Rozhodčí konstatovala, že “máme nesmysl”, myšleno, že vybíráme nevybratelné a nepouštíme na zem nic, kromě autů. S tímhle herním nasazením, pohybem v poli, bloky, vykrýváním a smeči jsme v 5-ti hráčkách zvítězily 16:14 v tiebreaku!
HEJ, HEJ, HEJ, HEJ, HEJ,…..!!! Bylo to legendární.
Všem hráčkám, které jsme si ten den draftovaly, moc děkujeme.
Po tomto výkonu jsme si zasloužily odměnu….jak už tušíte: (téměř) Lepší než-li sport, je kafe a dort.
